ČECHOUNCI z VYSOČINY

Zpět na aktuality


 

 

 Alanův příběh 

Co to po mně chcou? Nazdar. Jmenuji se Alan a jsem pes. Žiji s dvoupackounem a dvoupackounkou ve společné boudě. S námi tam žije ještě fenka Belis, která se mi líbí. Také s námi žije i jedna kočka, která se mi nelíbí - mor a prašivinu na ni. Moji dvoupackouni mě přesvědčili, abych Vám napsal o tom, jak jsem sežral něco co jsem neměl. Tedy neměl jsem to žrát podle nich.

 Jednou ráno si Belis hrála s tenisákem. Tedy tenisák mu říkají dvoupackouni. My psi mu říkáme míček. Takže Belis si hrála s míčkem. To jsem, jako vůdce smečky, nemohl nechat jen tak. Trochu jsem na ni zavrčel a míček jí vzal. Pak jsem si s míčkem hrál já. Byl to hezký míček. A jak voněl. A hrál jsem si s ním tak dlouho až jsem ho rozkousal a pár kousků sežral. Tak jako spoustu jiných věcí před tím. Dvoupackouni mi vzali kousky míčku. To ale netušili, že pár kousků jsem si schoval do bříška. Ráno mi potom bylo trochu zle. Tak jak jsem se vyblil. A to docela pomohlo. Ne na dlouho. Za pár dní mi bylo zase zle. Tak jsem se vyblil. Moc to nepomohlo. Celý den mi bylo zle. Druhý den ráno jsem se vyblil. Dvoupackouni mi už nenadávali. Asi jim bylo taky zle. Večer mi menší dvoupackounka, strčila do packy divnou žížalu. Něco si povídali s větším dvoupackounem. Moc jim není rozumět, protože mají strašně málo zubů. Říkali něco jako že jsem moc "dehydratovaný". Žížala mi měla pomoci. Nepomohla. Ráno mi bylo moc zle a bolelo mě bříško. Celý den mě bolelo bříško. Dvoupackounka mě dala na stůl a šla se schovat. Pak to bzučelo a svítilo na mě světlo. Dvoupackounka něco dělala. Pak se dívala na obrázky a prý se dívala do mně. Přitom se dívala někam úplně jinam. Asi jí taky bylo zle. Večer přišel dvoupackoun. S ním a dvoupackounkou jsme jeli někam autem. Belis s námi nejela. Bylo mi moc zle. Přijeli jsme někam, kde to neznám. Dvoupackounka mě odnesla k dalším dvoupackounům. Moc se mi nelíbili. Bylo mi ale moc zle a tak mi to bylo jedno. Další dvoupackouni mě zase někam nesli. Pak mě něco píchlo a já usnul. Probudil jsem se zase v autě. Dvoupackoun řídil. Dvoupackounka mě držela v náručí. Nemohl jsem se moc hýbat. Zase jsem usnul a nic mě nepíchlo. Pak jsme byli doma. Dali mě na gauč a zase strčili divnou žížalu do packy. Belis ji chtěla sežrat. Dvoupackouni ji ode mě honili. Pak jsme všichni spali na gauči. I Belis. I dvoupackoun s dvoupackounkou. Musel jsem na ně dávat pozor. Ale usnul jsem. Ráno už mě nebolelo bříško. Měl jsem žízeň. Belis mě oslintala. Celý den mě nebylo špatně. Večer jsem dostal hlad. Dostal jsem granule. Musím je sežrat, než přijde Belis. V noci už spím sám na pelíšku. Dvoupackouni se hlídají sami. Mám hlad. Dostal jsem nažrat. Už mi je veselo. Dneska večer sežeru další kousek míčku. Vy to ale nezkoušejte dvoupackouni. Špatně se Vám bleje.

Váš Alan

 

Pár dalších obrázků  najdete zde.