ČECHOUNCI z VYSOČINY

Zpět na aktuality


 

 

 Kterak jsme k další obludce přišli  5.8.2009 

Tak máme doma další obludku – kotě, které je tak malé, že ještě slyší na to zvláštní „mateřské“ mňoukání panímámy kočky. Kotě mazlivé, kotě ušaté, kotě prdlé no prostě kotě. A jak jsme k němu přišli? Víte, to bylo tak. Jednoho krásného letního dne uprostřed toho jediného týdne, kdy tady na Vysočině máme léto, se Páji na mobilu ozvalo vyzvánění - melodie z Profesionálů. Tedy takové to tdt td td tddd ddt . To neznamená, že něco chce britská CI5, ale že volá žďárská Městská policie. Pája jim občas vypomáhá se „zvířecími“ problémy. Z rozhovoru jsem pochopitelně slyšel jen Páju a bylo to asi takhle: „Dobrý den …. kočka zalezlá v autě, hmm .... a kde to je? …. u Kauflandu …. a jak Vás tam najdu? …. hasiči? …. aha …. tak nashledanou.“ Bylo asi tři čtvrtě na šest a Pája zrovna končila šichtu ve své ordinaci s otvírací dobou do pěti. Ona už je prostě taková dobrá duše a dokud stojí zvířátka s páníčky ve frontě před ordinací, tak je nevyžene i když už je po pracovní době. Když na ní tak někdy v ordinaci čekám a už je 20minut a pak 40minut po páté a pak je šest a ona pořád ošetřuje a vyšetřuje, tak si vzpomenu na tzv. humánní dochtory (já jim tedy říkám lidomechanici, ale to jim na mě neříkejte), kteří mají běžně na vývěsce před ordinací něco ve smyslu – poslední pacient 20 minut před koncem pracovní doby. Zrovna, když píši tento text, tak je Pája odjetá na pohotovosti v ZR. Cestou domů jí zavolali, že štěňátko je špatné a Pája se ani nestihla navečeřet a už sypala zpátky do ZR.

Ale to jsem trochu odbočil. Takže zavolala městská policie a my vyrazili ke Kauflandu. Kam přesně? No prý to nepřehlédneme. Parkoviště tam je poměrně velké, ale místo s uvízlou kočkou se opravdu minout nedalo, protože tam stálo červené hasičské auto velké jako kráva. Zaparkovali jsme vedle a vydali se získat informace o vývoji situace. Oktávie kombi s Éčkem pardubického kraje, za stěrači asi tři papíry s různými variantami textu na téma: „Pane řidiči máte v motoru zalezlou kočku, před odjezdem ji vyžeňte, protože jinak budete mít v motoru pěkný saigon“ (zřejmě od lidí co zaslechli mňoukání) a spodní polovina hasiče koukající z pod zmíněného auta. Majitel zde totiž auto odstavil a odjel na zahraniční dovolenou, takže jediná šance jak kočku dostat z motoru ven bylo odmontovat na spodku jeden krycí plech. To se nakonec povedlo a po chvíli přemlouvání vyhrožování a nadávání vyrazilo z pod auta naježené kotě s očima navrch hlavy, jako blesk přeběhlo zbytek parkoviště a zmizelo v křoví za poblíž se vyskytujícím chodníkem. Popadli jsme přepravku připravenou pro kočku a spolu s Pájou a s nejodvážnějším z policistů jsme se vydali na lov tohoto rozběsněného tygra. Po asi 100 metrech, kdy nám okolostojící radili kam ta malá mrcha zmizela a jednom klíštěti (Pája) udělalo kotě osudovou chybu – vylezlo na strom. Sice si vybralo poměrně ostnatý strom, jenže kampak s tím na Košťála, že? Takže jsem se chopil iniciativy a chápaje se svými chápavými chapadly jsem pochopitelně již brzy uchopil milé kotě za kůži za krkem a přesným hodem ho umístil přímo do přepravky co na zemi držela Pája. Nebylo již tedy nutné postupovat dle návrhu přítomného zástupce zákona, že kotě ze stromu dostane raz dva svou služební pistolí.

Kotě si účastníci zásahu prohlédli, konstatovali, že to je čiperná sviňucha a odjeli za dalšími povinnostmi. No a my si kotě vzali domů, že ho Pája odčerví a odbleší atd a pak ho někomu dáme. Už se o něj hlásila paní, co v Kauflandu dělá, že by si ho vzala. Po příjezdu domů jsme zjistili, že je kotě dost mazlivé, až vlezlé a že nemá ani problém se psy. Nejdříve se naježilo a začalo syčet, jenže naši psy jsou na takové chování u koček zvyklí a prostě k němu přes jeho protesty došli a když jsme kotě psům zabavili, tak vrnělo a bylo doost oslintané, jak ho lízali hlava nehlava. Zejména Belinka projevovala mateřské pudy. Dokonce to došlo tak daleko, že vrčela na Aldu, když se chtěl ke kotěti přiblížit. Kotě jsme nakrmili, napojili a ono bylo z prožitého dobrodružství tak unavené, že za chvíli usnulo na ručníku u akvárka.

To jsme si zase pořídili obludku.

 

Další obrázky naší nové obludky jsou ve  fotogalerii.

 

 zpět na začátek této stránky