Jak nám to přišlo 12.8.2009
Pája již krátce po zakoupení Belinky začala hloubat nad tím, zda si máme zažádat o vlastní chovatelskou stanici. Dlouho nad tím sice nemudrovala, ale vše záviselo nad tím, jak se naší nové sučce povede na rozličných psích kláních. A protože si Belinka vedla docela dobře, tak hned jak přišla do příslušného věku a úspěšně prošla bonitací, Pája zažádala o chovatelskou stanici. Předcházel tomu ovšem výběr vhodného jména. No a je toho tolik, co by mohlo ve jméně stanice být a jen tak málo se tam toho vejde. Takže zase mudrování, tentokrát nad jménem. Ani tohoto procesu jsem nebyl ušetřen a tak se mně Pája několikrát ptala, co bych navrhoval já. Já jsem, coby věrný Moravy syn, navrhoval název "Limbus Moravie" což znamená něco jako "hranice Moravy". Odpovídá to skutečnosti - zemskou hranici máme kousek od chalupy. Jenže to se Páje nelíbilo a moje návrhy vzápětí "z vyšší moci" šmahem zrušila :) Vzal jsem to pragmaticky, nemusím mít přece vždycky poslední slovo, a šel jsem dělat něco užitečnějšího.
Do užšího výběru se nakonec dostaly tyto názvy:
- Stella sarensis
- Ze sklenských luk
- Od Zelené hory
- Od tří studánek
- Z moravského pomezí
Nakonec se Pája shodla, že nejlepší bude právě "Stella sarensis" čili "žďárská hvězda".
Pája si potom sedla k uklizenému stolu, celá rodina se sešla kolem a tiše jí nahlížela přes rameno. Za takto slavnostní atmosféry jsme pomalu a pečlivě psali žádost, považte až do hlavního města, do Prahy, co leží kdesi daleko v Čechách. Pak jsme dopisu popřáli šťastnou cestu, pan farář ho požehnal a my se začali těšit na odpověď. Z osení se stalo obilí a z jara se stalo léto a už paní listonoška do schránky hodila odpověď. Obálku jsme nedočkavě roztrhali a chvějícíma se rukama vyndali došlá lejstra ven. Po chvíli napětí se ukázalo, že jsme měli štěstí a volný název byl opravdu hned ten první, co jsme chtěli. Věřte nevěřte, máme tedy svou vlastní chovatelskou stanici STELLA SARENSIS.
Teď ještě aby Belis také nějaká ta štěňátka povila, aby ta námaha za to stála.