Sexuální turistika na D8 - 27.3.2011
Nešťastný řev naší kočky Týtyny, kterou začala náruživě znásilňovat Belinka, nám dal najevo, že to na Belis "přišlo". Také hrátky s Aldou přesáhly obvyklé dovádění a, přestože jinak je Alda pro každou špatnost, tak i on už začínal mít Belinky dost. Minulé hárání jsme vynechali z časových důvodů, čekali jsem naše vlastní mimčo, ale z toho co přišlo koncem letošního března už jsme chtěli mít zase štěnátka. Pája pečlivě odpočítala, kdy bude ta nejlepší chvíle a vyšlo to se štěstím na neděli.
Akce byla plánovaná s největší pečlivostí a tak jsme mohli v neděli ráno vyrazit. Hodinu nás stálo přetočení času na tolikráte proklínaný "SELČ", nicméně ani to nás nemohlo zastavit a tak jsme si to za chvíli hasili po rozmlácené dálnici směr střední a posléze i severní Čechy. Cílem byla Bořislav kousek před Teplicemi, kde na nás u Urbanových už čekal Beereček, známý to "skokan" - záruka úspěchu. Když jsme tam jeli prvně, tak mě pohled na tamní krajinu dost překvapil. Z Vysočiny jsme zvyklí na pozvolné kopce a údolí, takže "sopečná" krajina za Lovošem mi vždycky přijde jako že se blížíme ke konci světa. Nicméně podruhé už jsme byli na nezvyklý pohled připraveni a tak jsme zdárně dojeli k cíli. Beereček nezklamal a s naší menší pomocí, kdy jsme dva viseli na Belis, aby "neodešla před koncem", se dobrá věc podařila. Ještě si chvíli popovídat, přebalit a nakrmit mimino a hasili jsme si to zase zpět domů.
Tak uvidíme, jestli se opravdu zadařilo, ale Belinka na sebe začíná být nějaká opatrnější, tak snad ano. O dalším vývoji vás budeme informovat.