Kromě Týtyny by mohl trápit ještě další kočku a to našeho Býbu - kondicionál je zde ovšem použitý oprávněně. Na britskou krátkosrstou nějak extra velký není, ale oproti normální kočce je to bagoun. Velká kulatá hlava, pěkné uši a jemňoučká hustá srst. To by se to hryzalo, že Bédo? :) . Tak to raději ne. Býba není na psy zrovna zvědavý a na štěňata syčí, prská a snaží se utéct. Musíme dávat na Bédu pozor, aby ho náhodou někde nezahnal do kouta. Býba by neměl tolik trpělivosti s malým nezbedou jako má kočka Týtý. A když jsem jednou viděl (to bylo ještě ze začátku, než si u nás zvyknul), jak Býba vztekle švihnul prackou jen botník zaduněl, tak se obávám, že by cca 3x lehčího Bédu zrychtoval jak prase pytel.

S Belinkou si Béda také neužije moc srandy. Na štěňata vrčela už před měsícem a jen se k ní nějaké moc přiblížilo, chňapla po něm. Už chce zkrátka mít od malých všetečků pokoj. Ono se jí ani není co divit.

Ze čtyřnohé části domácnosti už zbývá jen Alda. Ten si hraje s Bédou poměrně dost. Béda mu každou chvíli visí na fousech nebo ho zase naopak Alda strká čumákem po podlaze. Za hrozivého vrčení se oba perou a honí po seknici. Vzhledem k tomu, že už je Béda sám a také k tomu, že poslední noc už z bedýnky vyskočil ven, tak jsme štěněčí bedýnku uklidili zpátky na půdu a Béda zůstává na noc se psy v kuchyni. Belinka si spí ve své kleci a Alda má velký pletený koš s měkkým pelíškem. Béda pohrdnul dekou v plastové přepravce a raději spí s Aldou v jednom pelechu. To by nás zajímalo, jak dlouho se tam ogaři srovnají.

Nejraději má Béda ale asi nás. Jak jsme nadosah, tak se pořád motá pod nohama, kouká, kdy mu ta obluda dvounohá dá ňákou ňamku, či kdy ho podrbe na hlavě. Venku se nás také poměrně vzorně drží a pořád si nás hlídá. Už docela pěkně zvládá povel "Ke mně!" a trochu mu jde i "Sedni!". Nejlépe mu to jde, samozřejmě, když vzápětí předisponujeme nějakou tu granulku z kapsy do jeho bříška.

Když jsme u těch granulek. Co se týká jídla, tak Béda je takový normální čecháček. Jinak řečeno, sežere vše, co tak normálně čecháčci žerou. Tedy žerou to čecháčci, ne hyeny se slabším žaludkem a nebo, nedej Bože, snad lidi. Výčet by zahrnoval například kousky neshořelého dřevěného uhlí, které zbylo po posledním grilování nebo třeba chcíplý krtek, kterého si hrdě dotáhnul odkudsi z trávy. Žere však i věci, které jsme Aldu a Belinku nikdy žrát neviděli. Tak třeba o velkého hnusného slimáka se s bráchy před pár dny doslova porvali. O kousek mýdla byla také mezi Bédou a Borýskem velká bitka a o Bibinčin dudlík se servali, že jsme je museli od sebe odtrhnout! A naposled jsem Bédovi zabavoval okousanou žížalu. Pokusy sežrat kočku či více než půltunovou protahovačku na dřevo berme jako mladickou nerozvážnost, pohlédněme na ní okem laskavým a do konečného výčtu ji nezahrnujme.

Béda je prostě epikurejec. Využije každou příležitost jak se zabavit a užít si. Jen se koukněte  .