Svody střední Moravy 24.6.2012
Osud tomu chtěl, že jsme se v neděli 24.6. zatoulali až do Prostějova, kde byl svod Klubu chovatelů teriérů. Tak pravda, trochu (dost) jsme osudu napomohli. Nějaký výlet už jsme si udělat chtěli a ono to zase tak daleko do Prostějova není. Zde uvedu jen tak pro zajímavost, že za ty roky co jezdíme autem, tak nejvzdálenější směrovou tabuli na ZR jsme našli v Prostějově, bylo tam cca 100km. Za ZR je pro změnu zase "Směrová tabule (s dvěma cíli) IS03d" na Prostějov a to 96km. Že by nějaká vzájemná dohoda? No nic.
Na svod jsme dorazili bez bloudění a v čas a zároveň pozdě. Problém byl v tom, že sice ČT měli jít na řadu až někdy kolem 11 hodiny, ale tak nějak se to sešlo, že je vyřídili dříve. Naštěstí se všichni účastníci hned nerozjeli a tak jsme si mohli prohlédnout celou řádku zástupců jak ČT, tak i dalších podobně tvrdohlavých plemen. Alda se moc kamarádil se "Skoťáky", Belinka vyjímečně navrčela ÚPLNĚ na všechny, Pája se kamarádila s novým pejskem paní Hemzalové Fartem, já fotil a Bibi honila pejsky bez rozdílu rasy, pohlaví či náboženského vyznání. Až jsme měli strach, aby jí některý nenačal.
Pejsci tam byli různí. Jeden "Westík" měl tu smůlu, že byl zavřený v drátěné ohrádce. To bylo ovšem na naši Bibinu moc a tak ho, asi aby chudáček nescípnul hlady, krmila plnými hrstmi trávy. A že se do ní pejskovi moc nechtělo, byl brzy celý pokrytý trávou narvanou v širokém okolí.
Další zastávkou byl, dle našeho plánu, Olomouc *. V něm jsme vysadili paní Hemzalovou (u TESKA na XXX) a pak už tradá na Svatý kopeček do ZOO. Olomoucká ZOO patří mezi 4 naše oblíbené. Další jsou ZOO jihlavská, ZOO Lešná u Zlína a ZOO brněnská. Asi nejhezčí je ta u Zlína, jen kdyby to nebylo od nás tak daleko. Jihlavská je nejblíže a je nejmenší, což lze brát jako klad, protože se dá projít celá za dopoledne.
Tak ZOO Olomouc malá rozhodně není. Není ani na rovině. A obojího jsme si užili vrchovatě a nádavkem jsme dostali pořádnou dávku hicu. Do toho se nám rozjela Bibi. Kvůli teplu se pořádně nevyspala a tak zlobila. Sedět v kočárku to né, a když tak jedině dole na plošince pro nohy. Navíc má už svou hlavu, takže občas jsme jí honili a snažili se jí vymluvit, že metráková kočička opravdu není na hlazení zvědavá. Když Bibi běžela na jednu stranu, tak se psi, pochopitelně, museli rozběhnout na stranu opačnou. Oba totiž v sobě nosí tajný sen - zadávit si žirafu, gazelu či hrocha. A snu nesmí být na překážku tlumený řev páníčků, kteří se snaží nedělat ostudu větší než je a nebo kočárek převrácený na bok a smýkaný po cestě. A když Bibi neutíkala či se nevztekala v kočárku, tak nabízela okolojdoucím kamínky a listí, co sbírala na zemi. Prostě takový normální rodinný výlet. Nakonec to dopadlo tak, že Pája nesla Bibinu "na koníčka" za krkem a já vezl psy v kočárku. Bibi se nesla a psi se vezli. Co bychom neudělali pro obveselení ostatních návštěvníků ZOO.
Dovlekli jsme se k autu, naložili psy a Bibi a vyrazili směr domov, kam jsme posléze v pořádku dorazili.
Docela rádi bychom se letos podívali ještě do ZOO v Lešné, takže pokud tam uslyšíte cupitání a řehot dítěte, štěkot psí smečky štvoucí k smrti sloní stádo a nad tím vším zoufalý řev vzteklého rodiče, tak budeme poblíž.
PS.: Oprava. Řvát psí smečku tam neuslyšíte. Do této ZOO psi nesmí. To maj sloni kliku.
Další obrázky najdete ve
fotogalerii.
* Čtete dobře, Olomouc je opravdu rodu mužského. Že mu přiřadili chovanci Ústavu pro jazyk český (či jak se to jmenuje) rod ženský je jejich problém.