Poslední dva týdny jsme pozorovali pozvolný přechod našich štěňátek z fáze "žížala" do fáze "tuleň v obtížném terénu". Štěňátka postupně přibývala na váze, zvyšovala se jejich hemživá aktivita a také, v neposlední řadě, solidně navýšila akustický výkon (řev). Poslední fáze "tetrapod" pak přišla jako blesk z čistého nebe začátkem tohoto týdne. Nejdříve se začala stavět na ještě nejisté nožičky, aby velice rychle začala se vzájemným postrkováním, ožužláváním a tak. Větší zkoušel klasiku ve stylu - rychlý výpad vpřed se štěknutím, náznak kousnutí, rychlé stažení vzad. Vzhledem k nepoměru hmotnosti a schopnosti zabrzdit se mu ovšem podařila pouze první část a to sice "rychlý výpad vpřed" následovaný nebrzděným nárazem tupého čumáčku do hlavičky svého brášky. Tomu se to samozřejmě nelíbilo, takže si na většího na oplátku vlezl. Celé to doprovázeli kníkáním a hrozivým vrčením.
Nejlepší ovšem je, že nás z bedýnky začínají zkoumavě pozorovat další dva páry poťouchlých očiček. V pondělí začal vidět ten větší lumpík a v úterý viděl na obě i ten menší. Takže Belinku už nepronásledují jen po čichu, ale můžou se teď velice přesně zaměřovat i vizuálně. Jejich efektivita "dožeň-slož-vycucni" se tak prudce zvýšila.
Není tak ani divu, že Belinka už neprojevuje tak intenzivní mateřskou péči jako z počátku. To vyběhla ven, honem honem vyřídit to nejnutnější a hned zpátky ke štěňátkům. Postupem času se jí ovšem do toho "vyřídit to nejnutnější" daří zařadit více a více rozličných činností a když už se vrátí zpátky, raději si lehne na gauč. Prostě na ně už prdí. Ale abych ji zase moc nepomlouval, zase tak špatná matka není. Kdyby totiž byla, nepřibývají oba dohromady cca 50g denně na váze.
No, máme se na co těšit. Včera jeden z nich začal výt. To bude rachot.
Pár obrázků najdete ve fotogalerii .