Podrobnější pohled na naše webové stránky napoví, že podobná aktualitka se vyskytla prakticky na chlup přesně před šesti lety. Tehdy se ale jednalo o litrové balení jogurtu. Níže uvedený text berte pak jako důkaz, že časem neblbnou jen lidé, ale i naši pejsci.
Du takhle odpoledne z práce na autobus a nadávám. Takovýhle únor už si fakt strčte někam - leje jak z konve. Na zastávce všichni jako zmoklé slepice a už se hrneme do přibyvšího busu. Za Žďárem začíná silnice stoupat a co nevidím? Déšť nějak houstne. Abych to zkrátil, ve Skleném metelice fujavice a bílo. To je dobře, ne? Přece se říká, že: "únor bílý, pole sílí" * . To jsem ovšem netušil, jak to doma psi, majíce samozřejmě na mysli jen dobro svých páníčků, pojistili.
Obvykle mě po odemčení dveří vítá nadšený štěkot, nebo alespoň prosklenými dveřmi do kuchyně vidím dva černé fleky ve tvaru psů s kmitajícími ocásky. Dneska ale ne, co se to děje? Že by Pája vzala pejsky do ZR? Otevřu dveře a je mi to jasné. Pejsci sedí "v pozoru na pelíšku" a hrají si na vzorňáky. A na podlaze kuchyně se válí kilo hrubé mouky - bílo venku a bílo i doma.
Že ti naši magoři roztahají koš, kde je zrovna obal od nějaké ňamky, to by šlo ještě pochopit. Co je ale vedlo k tomu, rozkousat pytlík s moukou, to je mi záhada. Takže vysavač a mop a uklízet to nadělení. V misce s vodou bylo těsto. Moc se psům nepovedlo, ale na lívance by asi šlo použít. Podobné "těstíčko" z mouky a psích slintů bylo porůznu všude po podlaze a na pelíšku. Největší dávku ho ale měli pejsci na fousech, ty jim potom musela Pája večer ostříhat.
Takže tak. Až ti naši kujóni sežerou zase něco podobně zábavného, dáme Vám vědět :) .
Pár obrázků najdete ve fotogalerii .
* Nebo letos spíš: "V únoru roste býlí, protože počasí šílí"