Mission NOT so impossible aneb příběh z částečně dobrým koncem 17.8.2018
Čas: 17.8.2018 2:10 UT
Místo: Sklené (čekali jste snad GPS souřadice? Nebuďte líní a najděte si to na PAPÍROVÉ mapě)
Pája mě budí. Dáda od půlnoci nespí, pořád šomtá po pelíšku a hrabe deku. Jedeme rodit do ordinace ve Žďáře. Během transportu do auta se menší dítě ani nevzbudilo, větší bohužel ano a vše komentuje.
Čas: 17.8.2018 2:30 UT
Místo: Žďár nad Sázavou
Prvnímu štěněti koukají nožičky, Pája páčí a tahá. A holka je venku.
Čas: 17.8.2018 3:00 UT
První štěně ani po půlhodinových pokusech o oživení stále nereaguje. Pokračuji v tom poněkud drsnějšími způsoby, zatímco Pavla chystá Dádu na sectio caesarea.
Čas: 17.8.2018 3:15 UT
Zatímco Pája zašívá Dádu na operačním stoje, já masíruji druhé štěňátko, také holku. Sice se zdá, že dýchá, ale nic nenechávám náhodě a dřu ji kouskem hadrové plínky dál. První leží vedle a chladne, bohužel.
Čas: 17.8.2018 3:30 UT
Štěně se nás zoufalým pištěním snaží přesvědčit, že je opravdu živé a ať už ho hlavně přestanu oživovat. Přikládám ho k zašité Dádě a ucpávám štěněti držtičku cecíkem. Za pár vteřin už je slyšet jen občasné mlaskání malinkého labužníka.
Čas: 17.8.2018 3:45 UT
Nakládáme spící Dádu a kníkající štěně do auta a míříme pryč. Pája mě ještě vyhodí u brány do práce a jede domů.
Další informace budou následovat.
Tato webová stránka se sama zničí, až se kamarád jednou na..re a vypne server.
