ČECHOUNCI z VYSOČINY

  Zpět na aktuality


 

 

 Rok 2010 - shrnutí 

Rok se s rokem sešel a zase sepisujeme celoroční shrnutí. Letos jenom hodně krátce, ale o to víc obrázků z letošního roku najdete ve fotogalerii.

Velká událost nás čekala hned v zimě a to sice první Belinčina cesta za ženichem. Ten už věděl co a jak a tak vše dopadlo k naší spokojenosti, jen z toho mohla být alespoň jedna fenka. Ale i ti tři kluci, co se mu povedli, byli fajn a užívali jsme si s nimi legraci zbytek zimy a celé jaro. Docela dost si s nimi užívaly i naše kočky, ale ono jim trochu vzrušení také neuškodí. A tak to šlo až do konce května, kdy Belinčini kucí zmizeli, jen se po nich zaprášilo.

Po odchodu kluků bylo sice chvíli trošku smutno, ale začali jsme se těšit na další a tak to šlo vydržet :) . Situace v naší rodině se pomalu vrátila k normálu a zase byl čas se soustředit na práci doma a procházky se psy a nadávání kočkám, co si to zase dotáhly domů za chlupatou příšerku.

V létě jsme ještě stihli jednu či dvě výstavy a pokusně si Belinka zkusila i noru. Alda ne, ten by jí ucpal.

Na podzim už moc času nezbývalo. Před zimou bylo potřeba dodělat spousta práce kolem chalupy. Také stále větší kulatost Páji ukazovala, že je nejvyšší čas začít shánět takové ty různé serepetičky pro mladého košťála či mladou košťálovou. Také naši pejsci si žádali občas nějaký ten výlet. Bohužel se nám také někdy na podzim už domů nevrátila Paní kočka. Prostě zmizela. U silnice ani nikde jinde jsme jí nenašli, takže těžko říct co se jí mohlo stát. Je jí škoda a ještě kolik týdnů jsme jí vyhlíželi. Byla pěkně rozmazlená a myši lovila s brutální efektivitou. A troufala si na hodně velké kusy. Párkrát jsme jí viděli, jak táhne z obecnice pod chalupou snad půl kilovou příšernost. Asi nějakého mutanta z čističky co je pod dědinou.

No a pak přišla zima. Oproti předchozím letům sice začalo sněžit později, ale sníh zase držel a sypal se a sypal a během pár dní bylo dost sněhu na lyžování i pro tak vybíravého lyžaře jako jsem já - jednak si nerad dřu lyže na krtincích a pak taky rád padám do tlustčí vrstvy. Prostě optimální je půl metru a víc. Kolem vánoc to sice dost odtálo, ale už mrzne a zase se sype další.

A to je asi tak konec letošní bilance. Něco se povedlo lépe a něco méně, ale to je zkrátka život. Tak ať nám to všem vychází v tom roce příštím alespoň stejně jako v tom letošním.

 

 

 zpět na začátek této stránky